Projekt a stavba vranovské přehrady
Úvahy o výstavbě řady vodních děl v údolí Dyje mezi Frejštejnem
(Podhradí nad Dyjí) a Znojmem probíhaly už v 18. století za rakousko-uherské
monarchie. Původně bylo navrženo pět stupňů, přičemž Vranovská
přehrada byla stupněm nejhořejším. Za duchovního otce tohoto díla je
označován rakouský stavební inženýr Ferdinand Schmidt (1887-1941), na
jehož náhrobku na vranovském hřbitově je vyryto „Initiator Frainer
Talsperre“. Výstavba přehrad včetně udělení koncese na využití vodních
sil pro výrobu elektřiny byla Podyjským závodům povolena
vodohospodářským rozhodnutím Okresního hejtmanství Znojmo ze dne 28.
srpna 1912 na dobu devadesát let trvání. Po vzniku Československé
republiky v roce 1918 se stal po dohodě s Podyjskými závody investorem
přehrady stát a Země Moravskoslezská za přispění akciové společnosti
Západomoravské elektrárny. Výběrem nejvhodnějšího místa pro výstavbu
tehdy největšího přehradního díla v Československu Moravská zemská
správa pověřila profesora České vysoké školy technické v Brně dr.
Jaroslava Jahna (1865–1934), který v roce 1919 podal dobrozdání, které se opíralo o
starší studii dr. H. Becka. V roce 1929 byly stavbou Vranovské přehrady
pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v
Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně.
Projekt, který byl v průběhu stavby přehrady doplňován o nové poznatky
získané při stavbách velkých přehrad v zahraničí, vypracoval Zemský úřad
v Brně. V březnu 1930 se začala údolní přehrada budovat společně s novým
Bítovem, dvěma mosty a inženýrskými stavbami v novém Bítově. Vedením
stavby byl pověřen zemský vrchní stavební rada Ing. Karel Navrátil.
K realizaci stavby vranovské přehrady přispěl mimo dalších odborníků
také Ing. Vladimír Heger (1897-1970), který se v letech 1962-66 podílel i na budování znojemské
přehrady. Na budování vranovské přehrady v průběhu stavby
pracovalo 2 500 lidí, bylo dokončeno za tři a půl roku a už na podzim
roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. 11. dubna 1934 bylo
připojeno na síť první soustrojí vodní elektrárny. V červenci 1934
začala na přehradě fungovat osobní lodní doprava a s ní i rekreace na
vranovské pláži. Maximální provozní hladina 349,0 m nm. byla v přehradě
poprvé dosažena 12. dubna 1935. |